Kdybych se rozhodl jinak

27. prosince 2016 v 11:58 | Kalić
Spousta lidí si říká, že kdyby se rozhodli jinak, tak sou jinde, s jinými lidmi a mají i jiný život. Jenomže ono to není tak jednoduché. Spousta věcí se děje, protože se dít musí a to, že se rozhodneme jinak na celé věci moc nezmění.
Jistě se ptáte proč? Protože každý máme svůj osud napsaný a co se má stát, se stane. A my sami věci ovlivníme jen minimálně, nebo vůbec.
Dám vám naprosto jednoduchý přiklad. Jako malý kluk, jsem měl rád videohry a později počítačové hry. Taky jsem velice rád chodil ke kamarádům na počítač, protože já jsem vlastní počítač neměl. Situace se změnila, když jsem měl jít na střední školu. Rodiče mi pořídili na splátky vlastní počítač, abych ho užil ke studiu.
Když jsem byl na dni otevřených dveří mojí budoucí počítačové školy, tak mě zarazil průměr, který od budoucích studentů vyžadovali. Maximální známkový průměr pro přijetí byl 2,1 a jelikož byl můj průměr 3,3, tak jsem se musel se školou rozloučit. Aspoň jsem si zkusil tzv. testy na nečisto, ale bohužel ani v těchto testech jsem neuspěl. Protože jsem na soukromou školu neměl peníze, tak jsem si musel vybrat školu, které až tak nezáleželo na průměru.
Tak jsem měl možnost studovat na soukromé škole, která studentům poskytovala studium zadarmo a nezáleželo jí na známkovém průměru. Chtěl jsem studovat obor Elektrikář pro slaboproud, jelikož se mi na dni otevřených dveří zalíbilo, že bych si mohl vyrobit vše co je elektronické. Např. televizi, reproduktory, rádio, prostě cokoliv. Jenže mi bylo řečeno, že tohle povolání není moc dobře placené a nechal jsem se zlákat oborem Elektrikář pro silnoproud. Tohle povolání prý bylo a bude dobře placené. Jenže pan zástupce ředitele mi jaksi nesdělil, že v tomto oboru je tolik učení, že mě to po půl roce přestalo bavit. Z každého předmětu jsme denně psali nekolik stránek. Tak jsem studium ukončil.
Vzhledem k tomu, že jsem musel něco dělat a bylo mi pouhých 16 let, tak jsem se rozhodnul jít na brigádu, než se pustím do dalšího studia. Našel jsem si brigádu jako obsluha aseptických přístrojů ve firmě Pepsi. Tahle brigáda mě hodně bavila, protože se jednalo např. o doplňování kartonů do plničky džusů, aby se vyrobily naše oblíbené džusy, které tak rádi pijeme, nebo o rovnání skleněných lahví před naplněním limonádou, či o balení palet paletovým balícím přístrojem. Práce mě bavila i když jsem musel občas sloužit 24 hodin v kuse a párkrát i 36 hodin v kuse. Jenže při výplatě jsem byl zklamaný, protože jsem dostal jen 4000,-. To mě tak zklammalo, že jsem šéfovi řekl, že končím.Do dalšího studia jsem byl doma a práci jsem už po této zkušenosti nehledal.
K dalšímu studiu jsem nastoupil na školu k učebnímu oboru Pekař. Obor mě tak bavil, že jsem se učil s nadšením a na praxi mi šla práce od ruky. Rohlík jsem umotal jako nic, housku jsem upletl za dvě vteřiny a nevadilo mi ani brzké vstávání do pekárny, kde jsme se učili. Jenže asi v polovině druhého ročníku zasáhl osud. Vzhledem k tomu, že se mi z moučného prachu, který létal na pekárně, začaly kazit zuby a dva se mi rozpadly, tak jsem musel studium ukončit. Škoda, tak pekař ze mě asi nebude.
No nic, zkusil jsem štestí do třetice a přihlásil jsem se na školu až v Čelákovicích. Vzhledem k tomu, že to byl obor nový, tak jsem šel do něj. Jednalo se o obor Operátor skladování, něco jako kancelářská krysa a skladník v jednom. Sice ranní brzké vstávání, abych stíhal vlak, který mě dovezl až do Čelákovic,ale obor mě velice bavil. Nejvíc mě bavila hodina psaní na stroji, kde jsme se naučili rychle psát na stroji. Naučil jsem se až 85 úhozů za minutu, což mi vydrželo dodnes. Bohužel po čtyřech měsících došli peníze od maminky, tak jsem musel zase na brigádu, abych měl na lístek do vlaku. Našel jsem si brigádu jako telefonní operátor u Českého Telecomu. Dostal jsem profesionální školení a byl jsem připraven pracovat. Jednalo se o prodej internetového připojení ADSL. Práce mě tak bavila a byl jsem tak úspěšný, že jsem uzavřel nejvíce smluv ze všech a to i z lidí, kteří tam pracovali několik let. Jenže nastal problém. Ráno v 5:30 vstávat na vlak a v 6:00 jízda vlakem do školy. Škola začínala už od 7 hodin ráno a trvala až do 13 - 14 hodin odpoledne. Ve 14:30 vlakem zpět do Prahy a v 16:00 být na brigádě. Pracoval jsem kolikrát až do devítí do večera. Pak domů přes celou Prahu se vyspat a ráno zase ten kolotoč. Není divu, že po měsíci jsem se na brigádu vykašlal, i když jsem si vydělal hezký peníze. Oproti minulé brigádě v Pepsi, jsem si za polovinu času vydělal 7500,-, což byl pro mě v 19-ti letech sen.
Po asi dalším měsíci došli i tyhle peníze, tak jsem se musel vykašlat i na tuhle školu. Do toho mi moje přítelkyně řekla, že neví jak to mezi náma bude, ať jí nevolám a nepíšu, že se ozve. To mě tak položilo, že jsem se pokusil o sebevraždu. Koupil jsem si v lékárně prášky na spaní a litr červeného vína. S tímto smrtícím náčiním jsem šel na místo, kde jsem chodil, když mi bylo nejhůř. Byla to slepá kolej ve stromovce v Holešovicích. Sedl jsem si na tu slepou kolej a začal jsem polykat prášky a zapíjet je vínem. Když jsem spolykal všechny prášky a vypil všechno víno, tak jsem si lehnul do trávy a čekal jsem na smrt. Mezitím začalo pršet, takže jsem ležel celý promočený a čekal na smrt. Po asi půl hodině čekání na smrt, jsem se zvednul a řekl si ,, Tak nic, no ". Asi jsem ještě neměl umřít, tak jsem šel domů za rodičema a do svého pokoje.
Druhý den jsem si řekl, že si najdu práci a na všechny se vykašlu. Našel jsem si práci jako hotelová ochranka. Práce mě bavila, měl jsem 12000,- čistého a nic mi nechybělo. Nejdražší paušál, nejnovější telefon, zkrátka mi noc nechybělo, ani ženský ne. V týhle práci jsem vydržel 10 měsíců. Pak mě ředitelka hotelu, v kterém jsem hlídal, načapala jak sedím v mezipatře u počítače a serfuju na netu. Samozřejmě to hned nahlásila šéfovi a ten mě chtěl převelet na jiný hotel. To já ale nechtěl, tak jsem dal výpověď.
Moje další práce byla jako hlídač velkého multikina, která mě taky náramně bavila. Asi po osmi měsících jsem si na chatu našel novou přítelkyni. Přestěhoval jsem se k ní do Hradce Králového a začal jsem dojíždět za prací do Prahy. Vydržel jsem to jen měsíc. Pak jsem dal výpověď a začal žít nový život v jiném městě.
V Hradci jsem si našel práci, narodila se mi dcera a žilo se nám krásně. Nejprve jsem pracoval jako popelář a pak jako řidič dodávky. Bohužel přišel průser ve formě podmínky, když jsem se bránil před agresivním řidičem, který na mě najížděl svým autem. Vzhledem k tomu že jsem si nestihl najít práci, kde by podmínka nevadila, tak jsem si našel práci v Praze jako Taxikář. Tady podmínka nevadila.
Nu a z toho plyne mnohé. Život prostě neovlivníš, život ovlivní tebe a ty ho můžeš jen trochu pozdržet. Co se má stát, se stane. Takže i kdybych se rozhodnul jinak, osud to za mě stejně udělá tak jak chce on.
Dnes dělám taxikáře už 8 let, mám dvě děti a pořád bojuju s nástrahami života.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 27. prosince 2016 v 12:13 | Reagovat

Já jsem pekařka, a hrozně mě to baví. Dost mě šokovalo to s těmi zuby :-(

2 Kalić Kalić | Web | 27. prosince 2016 v 13:22 | Reagovat

Bohužel to tak je. Pokud má někdo z rodiny vysokou kazivost zubů, tak je to dědičné. Já to mám po dědovi. ;-)

3 nudistka nudistka | Web | 27. prosince 2016 v 17:15 | Reagovat

Bla, bla, bla ... nesouhlasím s tím, že svůj život a s tím, co se okolo nás děje, neovlivníme. Abych byla přesná, tak minimálně. Hodně lidí nic kolem sebe ovlivňovat nechce a to je důležitý fakt, kterých bych nepřehlížela. To znamená, že mohou, mají možnosti i příležitost, ale neudělají to. ;-)

4 Kalić Kalić | Web | 27. prosince 2016 v 19:27 | Reagovat

Ano, život se dá z jisté části minimálně ovlivnit, ale tady už to je o vůli něco udělat. Tu má ale málokdo. 8-O

5 APreepinmems APreepinmems | E-mail | Web | 25. srpna 2017 v 23:53 | Reagovat

The ED as a result of that surgery might be either temporary or permanent.  Use these circumspectly however, since they may lower glucose levels, that's an unhealthy effect in men whose glucose levels are properly balanced.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama