Taxikařina

22. ledna 2017 v 16:19 | Kalić |  Deník taxikáře
Rozhodnul jsem se, že se s vámi podělím o mé zážitky z práce, protože spousta lidí neví co to vlastně taxikařina je. Hodně lidí si říká, že taxikáři se mají jako prasata v žitě, že maj peněz jak sraček a že si žijou v luxusu. Takhle si ale žijou drožkaři ( taxikáři ), kteří stojej třeba na Hlaváku, nebo Staromáku či u Karlovejch lázní a jinde. Ale mnohdy to pravda taky není, když to nejezdí tak i oni žerou suchej chleba.
Když sem skoro před deseti lety s taxikařinou začínal, tak jsem ještě jezdil jako smluvka ( smluvní přeprava osob ). Auto bylo bez transparentu na střeše, jen s označením dispečinku pro který jsem jezdil. Bylo to dobrý v tom, že mě měšťáci moc nekontrolovali, protože jsem neměl na střeše transparent, tudíž ani nevěděli, že jsem smluvka. Když mě zastavili státňáci ( státní policie ), tak jsem jim řekl, že jsem taxík a vezu zákazníka a oni mě většinou bez kontroly pustili dál, aby se nehádali se zákazníkem o čekačku, která by tím byla asi 5 - 10 minut, nebo se zákazníkem, který spěchal třeba na důležitou schůzku.
Po několika měsících jsem si udělal zkoušky na taxi z místopisu, protože se chystala novela v silničním zákoně a hrozilo, že jako smluvka bych bez zkoušek nemohl jezdit.
Když jsem měl zkoušky hotový, tak jsem si ještě musel zažádat v místě trvalýho bydliště o kartičku na taxi, abych mohl taxislužbu vůbec provozovat. Když jsem byl oficiálně taxikářem, mohl jsem si na střechu dát transparent TAXI a mohl jsem sbírat lidi z ulice. Když jsem byl smluvka, tak jsem taky nabíral lidi z ulice, ale tím jsem vlastně porušoval vyhlášku. Další výhodou bylo, že když mám na střeše transparent TAXI, tak mě policajti nezastaví, pokud neudělám nějakej přestupek, jelikož zase buď vezu zákazníka, nebo jedu na zakázku. Toho někteří taxikáři zneužívají tak, že jezdí bez řidičáku, opilí, nebo pod vlivem drog a někteří nemají ani doklady pro provozování taxislužby. Protože je v Praze až moc taxíků, tak narazit na takovýho taxikáře je čistá náhoda.
Během skoro desetiletý praxe v taxikařině, jsem svezl hodně celebrit, hodně dealerů drog, hodně zlodějů co se v taxíku schovávaj s kradeným zbožím a taky hodně lidí, co okrádá stát a lidi vůbec. Protože jsou to ale platící zákaznící, tak držim hubu, protože jinak bych si nevydělal. Spousta lidí, které vozím, si myslí, že když platí, tak si můžou v taxíku dělat co chtěj a že jsou tu oni pro mě. Jenže si neuvědomují, že já jsem přijel pro ně a kdybych chtěl, tak se na ně můžu vysrat a jet pro někoho jinýho. Častokrát je ale musim skousnout, protože když nejsou peníze, tak i hovado je zákazník, kterej platí.
Ale to všechno se dočtete v jednotlivých reportech směny, které zde budu zveřejňovat jako Deník taxikáře. Doufám, že všichni konečně pochopí, že i taxikář je jenom člověk, kterej musí občas snášet mindráky ostatních.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 A A | E-mail | Web | 22. ledna 2017 v 16:27 | Reagovat

Výborný článok! :)

2 Kalić Kalić | Web | 22. ledna 2017 v 17:22 | Reagovat

Děkuji, bohužel je to pravda. Nebo spíše bych řekl bohudík, protože teď se o to můžu podělit s ostatními 8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama