Kšeft s lidským zdravím

3. března 2017 v 15:26 | Kalić |  Fakta
Virová regulace obyvatelstva

Jelikož mě už dva týdny trápí chřipka a za posledního čtvrt roku už je to druhá chřipka s takovým téměř ,,mutačním průběhem", tak jsem se rozhodl vám přiblížit skutečné fungování farmaceutického průmyslu v tomto prohnilém světě.
Chřipka je nakažlivá nemoc způsobená RNA virem z čeledi Orthomyxoviridae. Velikost tohoto viru je průměrně 80 nanometrů. Je zarážející, že RNA virů existuje velké množství.
Jejich typickými představiteli jsou:

virus chřipky
virus klíšťové encefalitidy
virus dětské obrny
virus hepatitidy A, C, D a E ( naproti tomu virus hepatitidy B je DNA retrovirus )
virus tabákové mozaiky
virus slintavky a kulhavky
hantavirus
koronavirus ( způsobující mj. SARS )
Virus Newcastleské nemoci

Nezdá se vám, že těch virů je až moc? Podle mě je asi tak 90% virů uměle vytvořených. Jak jinak si vysvětlit, že třeba v letech 1889-90 ( podle některých zdrojů až 1891 ) byla poprvé představena Ruská chřipka ( typ H2N2 a H3N8 ), a zemřelo na ni 1 milion lidí. Další v pořadí je Španělská chřipka ( typ H1N1 ), 500 milionů nemocných a 20 až 100 milionů mrtvých a to v letech 1918 až 1920. Nebo Asijská chřipka ( typ H2N2 ), 0,8 milionu až 1,5 milionu mrtvých v letech 1957-58. Či Hongkongská chřipka ( typ H3N2 ), 3/4 milionu až 1 milion zemřelých v letech 1968-69. Další už je v celku známá Mexická chřipka ( H1N1, známa také jako Prasečí chřipka v roce 2009 ). A nově i teď ptačí chřipka. Nezdá se vám, že těch virů, které tady nikdy předtím nebyly je až moc? Nezdá. Jak jinak totiž zregulovat obyvatelstvo, které je vládám tohoto světa k ničemu. Je až zarážející chemické označení těchto virů. Např. H2N2, H3N8, H3N2 atd. Mohli bysme pokračovat. Už slovo chemie nabádá k tomu, že se s některými viry experimentovalo natolik, že se buď vymkly kontrole a rozšířili se nečekaně mezi obyvatele ( samozřejmě s ututláním vládou ), nebo byly schválně vytvořeny pro to, aby se rozšířili mezi obyvatele této planety a část obyvatel podlehla tomuto viru. Díky letecké dopravě se např. Asijská chřipka pak rozšířila do celého světa, dle odhadů jí podlehly dva miliony lidí. Nejvyšší zastoupení bylo u mladých a dospělých lidí, kteří rychle ztrácí imunitu vůči chřipkovému viru. Čili umělé vytvoření viru, následné rozšíření mezi obyvatele, jejich oslabení imunity a organismu a dále sledování nárustů nemocných a počet úmrtí. Po dosažení počtu mrtvých na přání vlády se ,,najednou" vyvine vakcína, nebo protilék, který je buď zdarma, či za poplatek. Toto je základ k regulaci obyvatestva a následně i základ k výdělku farmaceutických firem po celém světě.
Primární genetické změny ve viru způsobily ve 20. století tři chřipkové epidemie nebo dokonce pandemie, kterým podlehly milióny lidí.
Existují tři základní typy chřipkových virů:

Chřipkové viry A infikující savce a ptáky
Chřipkové viry B infikující převážně jen lidi ( ale například i fretky )
Chřipkové viry C infikující lidi a prasata

Typ A chřipkového viru je typ nejvíc způsobující epidemie a pandemie. Je to proto, že tyto chřipkové viry mohou podstoupit výraznou antigenovou změnu, a tudíž najít nový imunitní cíl u citlivých lidí či svou změnou zcela znehodnotit imunizaci předchozími infekcemi, až se opět šíří jako v panenské populaci. Populace je obvykle víc odolná proti chřipkám typu B a C, protože tyto typy nemají takovou schopnost mutací a rekombinací a případný antigenový posun je obvykle nepatrný. To má též za následek, že člověk s nenarušeným imunitním systémem zpravidla může onemocnět viry typu B či C jen jednou za život.
Chřipkové viry typu A mohou být dál klasifikovány podle virových obalových glykoproteinů - hemaglutininu ( zkratka HA nebo H ) a neuraminidázy ( zkratka NA nebo N ) -, které jsou základní pro životní cyklus viru. Pro chřipkový vir typu A bylo identifikováno šestnáct podtypů H a devět podtypů N, zatímco jen 1 podtyp H a 1 podtyp N byly identifikovány pro chřipkový vir typu B. V současnosti jsou nejrozšířenější antigenové varianty chřipkového viru typu A variace H1N1 a H3N2.
Existují ještě další variace viru, a proto jsou specifické chřipkové kmenové oddíly identifikovány standardním názvoslovím specifikujícím typ viru, geografickou polohu prvního výskytu viru, rok izolování, pořadové číslo izolování a subtypy HA a NA ( např. názvy "A/Moscow/10/99 ( H3N2 )" či "B/Hongkong/330/2001" ).U virů typu A se kromě vysoké mutagenity vyskytuje i nebezpečná možnost rekombinace - pokud dva různé subtypy viru napadnou tutéž buňku, mohou si prohodit část RNA a vytvořit radikálně odlišný virus se zcela novými vlastnostmi a schopnostmi. V tomto ohledu panují veliké obavy z kombinace většího množství vodního ptactva a drůbeže, kde se ptačí chřipka šíří nejsnáze, a také rozsáhlého chovu prasat na jednom území - prasata jsou infikovatelná jak savčími, tak i většinou typů ptačích chřipek ( i těch, co většinu savců nenapadají ), což zvyšuje pravděpodobnost nových, "radikálních" konstrukcí viru, které by mohly být nebezpečné člověku.
Například chřipková pandemie v létech 1918-19 dosáhla celosvětového vrcholu během konce jara a léta. Tehdy ale hrálo roli také oslabení a podvýživa lidí způsobená první světovou válkou. Takže oni vyvolali válku schválně, aby se nakazilo ještě víc lidí a aby jich víc zemřelo? Tak tohle je snad jasný důkaz toho v jakém světě vlastně žijeme.
Často se při klasifikaci nemocí odlišují viry tzv. ptačí chřipky - která napadá hlavně ptáky a savce jen omezeně, resp. téměř vůbec - od chřipek napadajících savce. Je zde ovšem vždy riziko mutace, které udělá z ptačí chřipky chřipku napadající i savce a člověka.
Dalším typem je koňská chřipka či psí chřipka. Podle symptomů je mylně za chřipku označována kočičí chřipka.Ve 20. století bylo zaznamenáno několik větších epidemií chřipky. Nejznámější a nejvíc smrtelná byla pandemie Španělské chřipky ( chřipka typu A, kmen H1N1) , která trvala od roku 1918 do 1919 a které podlehlo zřejmě víc lidí, než padlo v 1. světové válce. Takže tohle jsou tedy chemické zbraně.
Chřipkové viry pravidelně způsobují každoroční epidemii, která prochází napříč světem. Obvykle však jde o lehké formy onemocnění, které jen málokdy zabíjejí - a pokud ano, tak zpravidla pouze staré a oslabené lidi, většinou v řádech desetitisíců obětí na celém světě. Občas se však objeví rozsáhlá epidemie způsobená nebezpečnou variantou, tj. mutací, viru, která se vyznačuje nejen obvyklou velkou nakažlivostí, ale též vysokou smrtonosností. Největší a nejstrašnější byla pandemie tzv. Španělské chřipky, která propukla na konci první světové války a usmrtila desítky miliónů lidí. Je považována za jednu z největších epidemií v historii. Někteří vědci jí přisuzují absolutní rekord v počtu mrtvých lidí. Už slovo mutace mi v přírodním slovasmyslu moc nesedí. Mutace je dědičná změna genotypu. Mutace dělíme na mutace spontánní ( vzniklé chybou v replikačním a reparačním mechanismu DNA ) a indukované, tj. uměle vyvolané mutageny. Umělé vyvolané mutace? To může dělat jen někdo, kdo tomu opravdu rozumí. A to buď státem placený vědec, či chemik, který udělá vše, co mu stát či vláda nařídí. Zřejmě pod pohrůžkou smrti, či zbavení práv, jak to chodí. ,,Buď to uděláš a mi ti dáme život a prachy, nebo chípneš". Buď pomalu v blázinci, nebo rychle a beze stopy. Mutace mají nejčastěji vliv negativní, nebo žádný. Mutací, které pozitivně ovlivní vlastnosti organismu a kterým je přisuzován významný vliv na evoluci, je ve srovnání se škodlivými nebo neutrálními velmi málo. Četnost mutací se liší druh od druhu a v závislosti na prostředí, v němž se organismus nachází.
Obecně lze říci, že četnost mutací roste s:

rychlostí rozmnožování ( čím častěji se organismus rozmnožuje, tím častěji mutuje )
rostoucím vlivem mutagenů
zhoršujícími se životními podmínkami a zdravotním stavem organismu.

Zhoršujícími se životními podmínkami? Proboha! Vždyť tohle se právě děje! Lidi, proberte se dřive, nežli bude příliš pozdě!
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 krasny-clovek krasny-clovek | Web | 3. března 2017 v 16:37 | Reagovat

"Mám dojem, že toho je moc. Tudíž za tím někdo stojí."
"Po válce onemocnělo hodně lidí. Tudíž za tím někdo stojí."
"Lze provádět umělé mutování genotypu. Tudíž to někdo využívá."
Jen dojmologie, spekulace.
Zkus si nastudovat Occamovu břitvu ;)

2 Matthias Matthias | 3. března 2017 v 16:41 | Reagovat

konspirační teorie

3 Kalić Kalić | Web | 3. března 2017 v 16:51 | Reagovat

[2]: Bohužel, smutná realita, kterou se vlády snaží ututlávat složkami TOP SECRET => přísně tajné.

4 Kalić Kalić | Web | 3. března 2017 v 16:57 | Reagovat

[1]: Bohužel, to je smutná realita, o které ví jen několik lidí a spousta jiných si to myslí, ale nemají důkazy, aby to mohli šířit dále.

5 krasny-clovek krasny-clovek | Web | 3. března 2017 v 16:59 | Reagovat

[4]: Jakmile nemáš důkazy, nemáš prostě morální právo si to myslet. Nemůžeš si něco myslet a bez důkazů to považovat za pravdu.

6 Kalić Kalić | Web | 3. března 2017 v 17:00 | Reagovat

[5]: Bohužel máš pravdu

7 L. L. | Web | 3. března 2017 v 17:06 | Reagovat

Dal sis s tím asi práci, ale promiň, stojí to celý totálně na vodě. Nemáš tam jediný důkaz pro svoje tvrzení, jenom nejaké epidemie od roku 1891 (mimochodem, myslíš, že v roce 1891 by byl někdo schopen uměle vytvořit virus? Jenom struktura DNA se objevila až v roce 1953 a dodnes toho o ní mnoho nevíme), takže úvahy o tom, že Španělská chřipka byla chemická zbraň (i když by se mělo říct biologická, chemická zbraň je třeba yperit nebo VX) jsou velmi nereálné.

A to o těch mutací, ono sice na wikipedii píšou, že je indukovaná mutace vyvolaná uměle, ale je to myšleno spíš tak, že je to vyvolané vnějším vlivem, jako třeba radioaktivita, záření, některé chemikálie a podobně. Neznamená to ale, že by někdo na přelomu 19. a 20. století uměle mutoval viry, tehdy ještě ani zdaleka nebyla technologie na takové úrovni. A viry sami o sobě mají schopnost mutovat různými mechanismy přirozeně (ale nejsem virolog, takže v nich se moc nevyznám).

8 Kalić Kalić | Web | 3. března 2017 v 17:16 | Reagovat

[7]: A seš si jistej, že už tenkrát nebyla technologie vyspělá? Nemůžeme s jistotou říct že to tenkrát šlo, ale i nešlo. To co vláda nechce, to nezveřejní. Nebo až po určité době. Je možnost, že v roce 1891 se něco takového podařilo a vláda to opět zatajila. Struktura DNA se objevila v roce 1953, ale nemůžeme si být jistí, že to bylo už mnohem dříve.

9 L. L. | Web | 3. března 2017 v 17:27 | Reagovat

[8]: Už jen z principu a z toho jak funguje logika ti nemůžu tvoje tvrzení vyvrátit, nejde dokázat, že něco nebylo/neexistuje, proto je nutné dokazovat existenci, a mimořádné tvrzení také vyžaduje mimořádné důkazy.

Já nemůžu říct, že to tak nebylo, ale vzhledem k tomu, že teprve v roce 1895 byly objeveny rentgenové paprsky a v roce 1912 jejich difrakce na krystalech, což jsou nezbytně nutné objevy pro určování struktur chemických látek, považuji utajenou znalost DNA v 19. století za extrémně nepravděpodobnou.

10 Kalić Kalić | Web | 3. března 2017 v 17:29 | Reagovat

[9]: Vhledem k tomu, že roku 1891 zemřelo pár fyziků a matematiků, tak je docela pravděpodobné, že na něco mohli přijít.

11 L. L. | Web | 3. března 2017 v 17:41 | Reagovat

[10]: Teď jsem se na to díval a zemřeli tedy z fyziků jen Weber a Becquerel, oba dva jako starci, kteří měli vrchol kariéry někdy v 50. letech 19. století, a zabývali se trochu jinými věcmi, matematici s tímhle jevem také nemají moc společného.

Já se nesnažím teď nějak útočit, jen bych tě rád nasměroval na tu už výše zmíněnou Occamovu břitvu - to je v podstatě to, že nejjednodušší řešení bývá nejpravděpodobnější. Ono zvlášť na konspirační teorie bývá nutné takhle pohlížet.

12 Kalić Kalić | Web | 3. března 2017 v 17:44 | Reagovat

[11]: A rok 1890? Nebo 1889? Atd.
Occamovu břitvu jsem si přečetl. Proto se pokusím důkazy obstarat, aby Kalićova břitva nebyla jen teorie.

13 Kalić Kalić | Web | 3. března 2017 v 17:59 | Reagovat

[11]: Michel Eugène Chevreul, narozen roku 1889. Francouzský chemik a fyzik, který už pracoval s chemickými vzorci a objevil kyselinu heptadekanovou, kyselinu olejovou a taky kreatin, který už je součástí lidského těla.

14 L. L. | Web | 3. března 2017 v 18:12 | Reagovat

[13]: Ano, ale ten se co tak čtu narodil v roce 1786 a v roce 1889 zemřel ve věku 102 let, takže bych byl opatrný s tvrzením, že ho někdo zavraždil, a celkem pochybuji o tom, že v takovém věku se ještě věnoval práci.

15 Kalić Kalić | Web | 3. března 2017 v 18:18 | Reagovat

[14]: Nic není nemožné. Dnešní lidi jsou díky otrockému systému nuceni pracovat až do umření. Viz. doktoři, řidiči atd. Navíc vir je více o chemii, než o DNA.

16 Kalić Kalić | Web | 3. března 2017 v 18:25 | Reagovat

[14]: Deoxyribonukleová kyselina byla popsána roku 1869, kdy švýcarský lékař Friedrich Miescher zkoumal složení hnisu z nemocničních obvazů. Z jader bílých krvinek přítomných v tomto hnisu získal jisté množství nukleových kyselin, které souhrnně nazýval nuklein. Tedy počátek genetiky. Nuklein ovlivňuje program činnosti buňky a nepřímo i celého organizmu.

17 Kalić Kalić | Web | 3. března 2017 v 18:26 | Reagovat

[14]: Nukleové kyseliny se z tohoto důvodu nalézají ve všech živých buňkách a virech.

18 L. L. | Web | 3. března 2017 v 18:39 | Reagovat

[15]: DNA je hlavně o chemii, to jo, ale aby bylo možné s ní nějak geneticky pracovat, je nutné znát její strukturu, což tehdy nešlo zjistit. Chevreul sice pracoval se vzorci, ale tam zjišťoval pouze poměry mezi prvky, to tehdy bylo možné udělat tak, že tu sloučeninu spálil a zachycoval plyny co přitom vznikly a pak měřil rozdíl ve hmotnosti, tak se dá zjistit nějaký poměr mezi prvky, co tu sloučeninu tvoří, ale o tom, jak jsou vázané a jak ta molekula vypadá to neřekne nic. Jediná metoda, jak tohle spolehlivě zjistit, je rentgenová monokrystalová difrakce, proto jsem se bavil o tom rentgenovém záření. Jeho objev totiž byla skutečná revoluce v chemii, najednou totiž bylo možné zjišťovat struktury látek. Nedokážu si popravdě představit, jak komplikované to muselo být dělat chemii v té době.

[16]: To sice je objev DNA, ale spíš bych to nazval izolací. On zjistil, jakým způsobem tu DNA dostat od ostatních látek, a uvědomil si, že je to něco nového. Nemohl z toho ale zjistit nic o tom, co to vlastně je, jakou to má funkci, a už vůbec ne něco o nějakých dusíkatých bázích a kódování v ATCG, to bylo objeveno až v 50. letech 20. století.

19 Kalić Kalić | Web | 3. března 2017 v 18:40 | Reagovat

[18]: Ale jistí si být nemůžeme.

20 Kalić Kalić | Web | 3. března 2017 v 18:42 | Reagovat

[18]: Od roku 1869 do roku 1891 je dost dlouhá doba na cokoliv.

21 queen6 queen6 | E-mail | Web | 3. března 2017 v 19:01 | Reagovat

OMFG!! Tady zas někdo hulil slušný matroš. Demence největšího kalibru...

22 Kalić Kalić | Web | 3. března 2017 v 19:03 | Reagovat

[21]: Kdyby více lidí občas hulilo trávu, tak by se začali zajímat o více věcí. A to vláda nechce, proto není marihuana legální!

23 dasijiyeon dasijiyeon | E-mail | Web | 3. března 2017 v 19:05 | Reagovat

Tak drazí přátelé. Když dokážete pindat na tvrdou práci vědců a lékařů-přestaňte své děti očkovat a to teprve vychcípáme :) Je hezké tady sypat definice, ale kam půjdeš až zůstaneš marod? Kolik vojáků by bez obyčejného penicilínu umřelo? Farmacie rozhodně byznys je a nehezkej. Ale lidem nezbývá, než si tu pomoc koupit, nebo se válet v horečkách ;-)

24 queen6 queen6 | E-mail | Web | 3. března 2017 v 19:11 | Reagovat

[22]: LOL:D Vy máte fakt dost. :D :D
Typický pomatený konspirátor...

25 Kalić Kalić | Web | 3. března 2017 v 19:12 | Reagovat

[23]: Když se necháme očkovat, tak vakcína a látky obsažené v ní celkově změní lidský organismus ale hlavně přirozenou imunitu těla. Pokud se nenecháme očkovat a budeme užívat přírodních zdrojů vitamínů a různých bylin, tak se lidský organismus dokáže mnohem lépe vypořádat i se zákeřnými nemocemi.

26 Kalić Kalić | Web | 3. března 2017 v 19:16 | Reagovat

[24]: Proto je marihuana drogou a ne lékem, kterým by měla být. Kdyby se více rozšířila mezi lidmi, tak by farmaceutiké koncerny přišli o konzumenty např. antidepresiv a různých prášků a tabletek na psychiku člověka. Jelikož THC pozitivně ovlivňuje psychiku a myšlení člověka. Odbourává stres a má jiné pozitivní účinky.

27 queen6 queen6 | E-mail | Web | 3. března 2017 v 19:19 | Reagovat

[26]: Vy snad musíte být troll, jinak si to nedokáži vysvětlit. :D:D
Takhle jsem se už dlouho nepobavil... :D

28 Kalić Kalić | Web | 3. března 2017 v 19:21 | Reagovat

[27]: Troll s IQ 135 a vlastními zkušenostmi i informacemi od lidí, které jsem za 8 let svezl v taxíku.

29 queen6 queen6 | E-mail | Web | 3. března 2017 v 19:24 | Reagovat

[28]:Já si to myslel celou dobu... :D:D

30 Kalić Kalić | Web | 3. března 2017 v 19:24 | Reagovat

[27]: Článek o Marihuaně už připravuju. Zatím se můžete podívat jen na část, která bude v článku.https://www.youtube.com/watch?v=-FRzYWB0xMA&index=15&list=PLh1VpqxgG4JWcv-mTA1tSfx4gnZSMrbiz

31 Kalić Kalić | Web | 3. března 2017 v 19:25 | Reagovat

[30]: A máte pravdu. Na tomto videu vypadám skutečně jako Troll :-D

32 Kalić Kalić | Web | 3. března 2017 v 19:26 | Reagovat

[29]: Občas svezu i nějakou významnou osobu, která když se napije, tak říká to co by neměla. Například generální ředitel firmy Bayer atd.

33 krasny-clovek krasny-clovek | Web | 3. března 2017 v 19:27 | Reagovat

[28]: IQ a kritické myšlení jsou dvě různé věci. Vlastní zkušenosti a lidé v taxíku nejsou moc dobrý zdroj.

34 Kalić Kalić | Web | 3. března 2017 v 19:28 | Reagovat

[18]: Mimochodem, např. společnost Bayer byla založena už roku 1863.

35 Kalić Kalić | Web | 3. března 2017 v 19:29 | Reagovat

[33]: Pokud vezu opilého ředitele společnosti Bayer a říká to co by mělo zůstat firemním tajemstvím, tak bych mu mohl věřit, nemyslíte?

36 Jan Turon Jan Turon | Web | 3. března 2017 v 19:52 | Reagovat

[8]: Elektronový mikroskop před objevem elektronu....?

37 Kalić Kalić | Web | 3. března 2017 v 20:01 | Reagovat

Elektron byl údajně objeven až v roce 1897, ale cívka, neboli elektrotechnická součástka pro tvorbu elektromagnetického pole byla objevena už dříve.

38 Kalić Kalić | Web | 3. března 2017 v 20:04 | Reagovat

[36]: A mám za to, že spousta věcí a vynálezů byla vynalezena mnohem dříve, než byly vypuštěny na veřejnost.

39 Kalić Kalić | Web | 3. března 2017 v 20:05 | Reagovat

To se děje i dnes.

40 Kalić Kalić | Web | 3. března 2017 v 20:12 | Reagovat

Například takový internet ( tehdy dálková kominikace mezi přístroji) byl vyvinut už v roce 1947 a později až v roce 1969 byla vytvořena internetová siť mezi počítači. Veřejnosti byl představen až v roce 1985.

41 Egoped Egoped | E-mail | Web | 3. března 2017 v 20:28 | Reagovat

Autor tohoto blogu je ve skutečnosti android poslaný Hnutím odporu z budoucnosti zpět do minulosti - tedy naší současnosti - aby varoval obyčejné lidi o praktikách vlád a systému, a tím pádem položil základy pro sebe samého.

Sice to není pravda, ale mohla by být.

42 Kalić Kalić | Web | 3. března 2017 v 20:30 | Reagovat

[41]: Jsem přesvědčen, že to tak je. A získám i důkazy, ale bude to běh na dlouhou trať.

43 Kalić Kalić | Web | 3. března 2017 v 20:39 | Reagovat

Proto jsem založil projekt Kalić TV na FB i kanál na YouTubu.

44 krasny-clovek krasny-clovek | 3. března 2017 v 22:41 | Reagovat

[35]: A co ti pověděl hezkýho?

45 1939 1939 | 3. března 2017 v 22:43 | Reagovat

can anyone help me install mod to minecraft pls

46 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 3. března 2017 v 23:24 | Reagovat

Taky to by mě zajímalo, který hajzl přemluvil vši, aby odolaly barvě na vlasy, dřív totiž pochcípaly...
No jo, asi to bude biologická zbraň...

Já tedy nevím, ale když se malý dítě spálí, málokdy si pak sáhne na horká kamna.
Učí se...
Slunečnice se otáčí ke slunci...

Tak proč by se nemohl bránit obyčejný vir obyčejnou mutací?

Ale jo, Tvoje povídání vypadá učeně a určitě Ti na to někdo naletí :-)
Tak si to užij :-)

47 pihovatá vopice pihovatá vopice | Web | 4. března 2017 v 5:32 | Reagovat

,,Buď to uděláš a mi ti dáme život a prachy, nebo chípneš". ???? O_O

48 Kalić Kalić | Web | 4. března 2017 v 7:58 | Reagovat

[44]: Třeba, že lék na rakovinu už je pár let vyvinutý. Ale, pokud by ho pustili do oběhu, tak by přišli o miliardy. Lidé by se začali uzdravovat a farmaceutické firmy by přestávali mít takový zisk.

49 Kalić Kalić | Web | 4. března 2017 v 7:59 | Reagovat

[46]: Bihužel v tom jsou i životní zkušenosti. Navíc jsem vezl lidi, kteří v tomto oboru dělají. Ale bez přímých důkazů nejde nic dělat. Ale o to se postarám.

50 Kalić Kalić | Web | 4. března 2017 v 8:01 | Reagovat

[47]: Tak to dnes chodí. ,,Buď uděláš co ti řeknem, nebo tě odstraníme". ,, Buď to uděláte, nebo máte výpověď".

51 Kalić Kalić | Web | 4. března 2017 v 8:03 | Reagovat

Pravdou je, že existuje lék na rakovinu. Ovšem velké farmaceutické společnosti rozhodly, že ho musí udržet v tajnosti. Díky této hrozné nemoci takové firmy vydělávají nemalé peníze a ročně umírá milióny lidí. Tento lék prakticky nic nestojí a když se zveřejní, pak je logické, že tyto velké společnosti nebudou mít z tohoto léku přínos, protože jejich výzkumníci tento lék „nenajdou“.

52 Kalić Kalić | Web | 4. března 2017 v 8:34 | Reagovat

[24]: Multimiliardář a zakládající šéf Microsoftu Bill Gates otevřeně přiznal, že vakcíny a současná zdravotní péče mají za cíl depopulaci planety. Řekl to na únorovém setkání elitní organizace TED.

53 N. N. | 4. března 2017 v 10:25 | Reagovat

O tom, jak existuje lék na rakovinu jsme se mohli přesvědčit na nedávném názorném příkladu rakoviny slinivky Steva Jobse. Co se týče výroků opilých ředitelů farmaceutických koncernů, zejména pak jejich konkrétního jmenování na internetu ať už je to pravda nebo výmysl, bych se mírně obával. Nejen farmakologie, ale i technika mobilních telefonů spojená s řídícími jednotkami automobilů  dovede v tomto případě překvapivé věci, někdy snadnější a  horší nežli mutace chřipkového viru... :-D

54 Kalić Kalić | Web | 4. března 2017 v 10:35 | Reagovat

[53]: Nikdo neví jak to s panem Jobsem bylo. Třeba ten lék na rakovinu odmítl. Nebo mu ho prostě nedali, protože to byl jen další člověk na obtíž.

55 N. N. | 4. března 2017 v 10:39 | Reagovat

Největší hrozbou těch nejbohatších je, že i když si mohou zaplatit vše co existuje, jsou neprodyšně obklopeni stěnou protekčních ambiciozních "vědeckých" idiotů, kteří mnohdy neuvěří těm, co by mohli skutečně pomoci, jen proto, že nemají vyleštěné boty a nebo správně uvázanou kravatu, a příslušný nejbohatší tak chcípne, aniž by se o nich dověděl. Proto vždy ve státě a nebo ve firmě je nejdůležitější ten ambiciozní idiot než třeba ten státník, multimilionář  a podobně. :-D

56 N. N. | 4. března 2017 v 10:46 | Reagovat

Zkuste vysvětlit, proč má třeba v podstatě majitel Světa pan Rotšild již šesté voperované srdce, to neexistuje na zeměkouli lékař, který by přeoperoval jedno, a na dvacet let by byl zase pokoj ? Obávám se že "věda" nebo pakárna, která se za ní vydává je i při své rozvinutosti v tak fatálním stavu, že ještě v roce 2017 není doktor schopen vyléčit rýmu. To co vypráví ožralý ředitel koncernu Bayer v taxíku jsou většinou jen jeho zbožná přání, uvolněná alkoholem, a nebo ambiciozní fantasmagorie, kde je po dobu jízdy snadnější dělat ze sebe krále Světa, než vzít si rukavice, plášť a roušku, a odejít na operační sál někoho uzdravit. :-D

57 N. N. | 4. března 2017 v 10:59 | Reagovat

Hádáte li ze dvou čísel nula a nebo jedna, uhádnete většinou správně okolo padesáti procent. Hádáte li jedno z dedeti čísel, neuhodnete většinou správně ani deset procent. Stejně je to se zdravím, a nebo třeba finančním poradenstvím. Proto jsem přesvědčen, že klíčová rozhodnutí o akcích na Zeměkouli provádí papoušek, vytahující z klobouku obálku z možností, protože pokud by měl rozhodovat nějaký vědec, určitě by se ocitl ve funkci hlupáka který má smůlu, a rozhodl by i se svou špičkovou vědou ve všech případech šparně. :-D

58 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 4. března 2017 v 12:35 | Reagovat

Nasaď si alobalovou čepičku, ta tě ochrání před "zlým světem", konspirátore. Víš toho ještě míň, než si myslíš a navíc jsi ostatním pro smích.

59 Amia Amia | E-mail | Web | 4. března 2017 v 14:24 | Reagovat

Hm...
No. Je nás 7 miliard, regulaci potřebujeme jako sůl.

Pak také: vyvolali válku, aby mohli rozšířit Španělskou chřipku? Ale jdi, když už, tak byla válka využita.
(Pokud bych vyvolávala válku, ujistila bych se, že při ní samotné zemře obrovské množství lidí a ne k lepšímu šíření zabijáckého viru, tsss)

A také: Španělská chřipka byla zajímavá tím, že měla horší průběh právě u mladých a dospělých lidí, kteří jsou zpravidla nejbezpečnější skupinou. Napadala totiž samotný imunitní systém, který člověka následně ničil. Takže ne, že by virus ničil imunitní systém - v tom případě by podlehli staří a děti, kteří ho mají slabší.

A naposled: ano, viry mutují. Aby porazili léky, které lidi vyvíjejí. Přirozená reakce všeho, od jednobuněčných orgaismů až po ty nejsložitější.
Proč máš asi anitbiotika dobrat, i když žádné příznaky nemoci už nevykazuješ?

Otázka: kdo jsou to "oni"?

60 Amia Amia | E-mail | Web | 4. března 2017 v 14:30 | Reagovat

Ještě poslední poznámka. Četla jsem komentáře.

Strašně často to je "farmaceutické firmy/vláda/firmy/kdokoli by přišel o prachy, kdyby se zveřejnila tahle věc přinášející lidstvu dobro"
Co takhle přestat nadávat na firmy a vlády a zkrátka "je" a začít něco dělat s tím, že jsme ovládáni skrz prachy? Že celý svět stojí na penězích a ekonomice?
Přirozený vývoj, ani se nedá říct, že si za to můžeme sami. Ale tak to zkrátka je. A dokud budu potřebovat peníze k životu, budu dělat i věci, které nejsou mé morálce a etice po chuti.

61 Freea Freea | Web | 4. března 2017 v 14:33 | Reagovat

[25]: Já ti nevim, ale já jsem ráda, že jsem ve svých 23 neumřela na zápal plic.
Což by se bez antibiotik stalo.  V 21. století, v době aut, raketoplánů, chytrých robotů a odborů.

62 N. N. | 4. března 2017 v 16:01 | Reagovat

[58]:Na mikrovlny nestačí staniolová čepička, dokonce ne ani solidní  bolševickej papiňák, leda kdyby se Vám ho podařilo zaletovat.../ Zkuste si poslat SMS na mobil v papiňáku... :-D

63 N. N. | 4. března 2017 v 16:02 | Reagovat

Ještě důležité doporučení: Ne pod tlakem páry !!! :-D  :-D

64 Circle Circle | Web | 5. března 2017 v 14:22 | Reagovat

Reptiliáni se nás snaží zabít, ilumináti se nás snaží zabít, zednáři taky...pomcí čar na nebi, otrávené vody (proto bohatí pijou jen evian!!!), virů, GMO, i ty počítače se nás snaží zabít.

A já se jen divím, jaktože se populace rozrůstá, když se nás všichni snaží zabít? :)

(první odstavec je sakrasmus)

65 Wnaty Wnaty | E-mail | Web | 5. března 2017 v 15:57 | Reagovat

Tvé teorie i "důkazy" nemohu potvrdit ani vyvrátit, výsledek je ale stejný - kšefty s lidským zdravím, to není nic nového, dělo se to, děje se to a dít se to bude. A to ať už v rozsahu doktor x pacient, nebo v rozsahu celosvětovém (virusy atd. - "biologické zbraně", zajímavá cesta pro případné války, nepochybně).

Možná to bude znít úsměvně, ale zrovna nedávno jsme měli takovou zkušenost s kšeftováním se zdravím. Totiž, brácha nosil nasazovací rovnátka, pak si v bazéně uštípl půlku předního zubu a čekalo se rok, než se dáseň zahojí. A pak nám doktorka řekla, že dáseň je ok, nasazovací rovnátka by se mohly dát, ale mohl by to být na zuby šílený tlak, tak radši půl roku počkáme (než se mu ty zuby dokřiví úplně) a nasadíme pevné zámečkové rovnátka (které přece vůbec žádný tlak na zuby nevyvíjí! - ale vyvíjí a daleko větší než ta nasazovací). Takže asi tak. Proč nevydojit ze zákazníka o 20 tisíc víc, že?

66 Dominátor Dominátor | 6. března 2017 v 8:51 | Reagovat

dnes se dá umřít i na obyčejnou blbost

67 tak-lehce tak-lehce | Web | 6. března 2017 v 14:30 | Reagovat

Zemřít se dá dnes v podstatě na vše. U mě vsázím na nervy.

68 Kalić Kalić | Web | 16. března 2017 v 19:48 | Reagovat

[66]: Bohužel, smutná pravda :(

69 Kalić Kalić | Web | 16. března 2017 v 19:49 | Reagovat

[64]: Mohu potvrdit, že bohatí skutečně pijí jen vodu Evian. Jedna láhev stojí asi 35,- a chutná mnohem lépe, než ty levné vody, které nám prodávají a které pijeme.

70 Kalić Kalić | Web | 16. března 2017 v 19:51 | Reagovat

[60]: Bohužel je lidstvo rozdělené a tudíž nedrží za jeden provaz, ale to je vše účelně připravované předem.

71 Kalić Kalić | Web | 16. března 2017 v 19:52 | Reagovat

[58]: Neřekl bych

72 Kalić Kalić | Web | 16. března 2017 v 19:52 | Reagovat

[56]: Třeba existuje, ale jen pro vyvolené.

73 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 16. března 2017 v 19:58 | Reagovat

[71]: Hm, ale lidé, kterým nehráblo, o tom  jsou přesvědčeni, takže prohra. Už sis tu čepičku pořídil? A už tě dopadli "oni"?

74 Amia Amia | E-mail | Web | 16. března 2017 v 21:16 | Reagovat

[70]: Kým? Čím? Proč?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama